Projekty

Mezinárodní lékařská spolupráce mezi Řeckou a Českou republikou.
--------------------------------------------------
   
    Pravdivé články:



Projekt spolupráce s ekologickou firmou :
KTS Trade & Service- KIngspan Environmental
 
 

Galerie: články, které vás zaujmou

 
 

Zdraví a zajímavosti : šokující informace





Ateroskleróza

Ateroskleróza je chronické degenerativní onemocnění cév charakterizované ztluštěním jejich stěny a ztrátou pružnosti. Nejčastějším typem aterosklerózy je ateromový typ s tvorbou aterosklerotických plátů ve stěnách cév. Důsledkem pokročilých změn jsou např. cévní mozkové příhody (mrtvice), infarkty myokardu a nedokrvování (ischémie) končetin.

Příznaky
Příznaky aterosklerózy se objevují až v jejích pokročilých stádiích, kdy je céva natolik poškozena, že dojde ke kritickému zúžení až uzávěru jejího průsvitu. Typické jsou náhle vzniklé bolesti v oblasti nedokrveného orgánu. V případě pouhého zúžení tepny a nedostatečného průtoku krve jde o námahové potíže, které v klidu ustoupí. Pokud dojde k úplnému závěru, hrozí odumření nedokrvené části orgánu a závažné narušení jeho funkce. Příznaky jsou proto velmi pestré dle toho, který orgán byl postižen, v jakém rozsahu a jak rychle omezení průtoku nastalo.

Nejčastějšími případy jsou:

Mozkové tepny
Může jít o ztrátu vědomí, částečné nebo kompletní ochrnutí končetin jedné poloviny těla, ztrátu citlivosti, poškození mimiky obličeje apod. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být krátkodobé i trvalé. Mírnějším projevem bývá tzv. tranzitorní (přechodná) ischemická ataka (TIA), která se projevuje jen dočasnými příznaky (chvilkovým bezvědomím, poruchami hybnosti, řeči, citlivosti, které se upravují do 24 hodin).

Srdeční tepny
Pestrá paleta příznaků od anginy pectoris (občasná, nejčastěji námahová bolest na hrudi při nedostatečném průtoku krve srdeční svalovinou, která v klidu po chvíli odezní) až po kompletní infarkt myokardu (uzávěr srdeční tepny provázený bolestí na hrudi). Pacient je přímo ohrožen na životě. Při infarktu nemocní pociťují tlakovou, svíravou nebo pálivou bolest na hrudi, která je silnější a trvalejší než běžný záchvat anginy pectoris. Bolest může vystřelovat do rukou, ramen, dolní čelisti, bránice, do břicha a zad. Infarkt bývá spojen s dušností, pocitem úzkosti, někdy zvracením, může vzniknout i bez předchozího varování. Zcela nebolestivý tzv. němý infarkt je někdy pozorován u diabetiků a starých lidí.

Tepny dolních končetin
Při ischemické chorobě dolních končetin (ICHDK) si pacienti nejčastěji stěžují na klaudikační bolesti - námahové bolesti v nohou, které donutí pacienta přerušit chůzi. Později se objevují i klidové bolesti, končetina je studená, mizí ochlupení, často nacházíme plísňové postižení. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena tzv. gangrénou - odúmrtím tkáně s následnou infekcí, které si často vyžaduje částečnou amputaci nohy.

Příčiny
Kornatění tepen vzniká v důsledku ukládání tuku, vápníku a jiných látek do stěny cévy, tento proces je kromě nevhodného životního stylu často ovlivněn i geneticky. Souvisí se změnou koncentrace tukových částic v krvi (zvýšená hladina celkového cholesterolu a „zlého“ LDL cholesterolu, nízká hladina „hodného“ HDL cholesterolu, zvýšené triacylglyceroly). Při poruše vnitřní výstelky cévy např. kouřením, zvýšeným tlakem krve dochází k průniku tukových částic - lipoproteinů do stěny cévy a ke krystalizaci cholesterolu, vzniká aterosklerotický plát. Celkově dochází ke ztluštění cévní stěny, snížení její pružnosti a zúžení průsvitu tepny, kterým je omezen průtok krve. Orgány pak nejsou dostatečně zásobeny kyslíkem, což se projevuje často (ne však vždy) bolestí, následuje jejich poškození až selhání. Příčina vzniku onemocnění není zcela objasněna. Je známo více faktorů, které souvisí se zvýšeným výskytem aterosklerózy:

• kouření
• zvýšená hladina tuků v krvi
• zvýšený krevní tlak
• rodinná zátěž (mrtvice a infarkt u pokrevních příbuzných)
• obezita
• vysoká srážlivost krve
• cukrovka

Léčba
Léčba aterosklerózy může mít mnoho podob.

Prevence
Jde o omezení výše uvedených rizikových faktorů (zejména vysokého krevního tlaku, kouření, zvýšené hladiny tuků v krvi, nadváhy a stresu). Vhodné je zjistit množství tuků v krvi a při nálezu patologického zvýšení pokusit se snížit cholesterol (zejména tzv. LDL = "zlý" cholesterol) i druhý typ tuků – triacylglyceroly. K dispozici máme velmi účinné léky, které nám vedle dietních zásahů mohou pomoci. Zapotřebí je snížit příjem živočišných tuků (bohatých na cholesterol a nasycené tuky) a do svého jídelníčku zařadit více ovoce a zeleniny. Při nadváze snižujeme postupně svoji váhu, omezíme přísun cukru (pozor na skryté cukry ve sladkých nápojích!). Důležitá je pravidelná aerobní aktivita. Zvolíme si takový druh pohybu, který nám nejvíce vyhovuje. Aby cvičení bylo účinné, poradíme se lékařem případně s trenérem.

Co odhalí GenScan o aterioskleróze?
V rámci genetické analýzy GenScan jsou analyzovány ty geny, které se podílejí na vzniku a vývoji aterosklerózy. Jedná se především o geny účastnící se lipidového metabolizmu včetně metabolizmu cholesterolu a dále o geny, které regulují průsvit cév. Lékař na základě analýzy GenScan může doporučit cílená preventivní opatření


Dr. KAČARAS Dimitris  MD.                   Doctor of Medicine

     

Internista,specialista na pohybové ústrojí, manuální medicína.Programy léčby obezity, anti-aging medicina...čtěte

 Projekt - Cesta ke zdraví mužů


Cílem tohoto projektu je analyzovat genetické vlohy k mnoha závažným onemocněním a na základě zjištěných výsledků doporučit nezbytné pravidelné sledování, prevenci nebo léčbu. Výsledky genetického testování mají největší přínos individuálně pro každého zúčastněného muže, ale jejich anonymní statistické zpracování bude současně rozsáhlou vědeckou studií o genetických dispozicích u mužů české populace. Výsledky této studie budou prezentovány na odborných konferencích a v domácích i zahraničních odborných periodicích. Zjištěné informace budou také využívány v klinických pracovištích v ČR i v Evropě.

Genetická analýza bude zaměřena zejména na dispozice k tzv. civilizačním onemocněním dnešní doby, která jsou pro muže typická:


Kardiovaskulární onemocnění

  • infarkt myokardu

  • cévní mozková příhoda

  • trombóza

  • ateroskleróza

  • hypertenze (vysoký krevní tlak)


Nádorová onemocnění

  • rakovina prostaty

Metabolická onemocnění

  • diabetes mellitus 2. typu

  • obezita  

  • osteoporóza (řídnutí a lámavost kostí)

Současně budou zhodnoceny detoxifikační a reparační schopnosti organismu ve vztahu ke škodlivinám zevního prostředí.

GenScan - nejkomplexnější genetická analýza na světě


GenScan je genetické vyšetření, které odhaluje genetické vlohy k různým chorobám a vlastnostem organizmu. Na základě speciální analýzy DNA lze stanovit náchylnost k více než dvaceti často se vyskytujícím nemocem a fyziologickým schopnostem organizmu. Výsledky analýzy GenScan upozorňují klienta i jeho lékaře na rizika vzniku závažných onemocnění a umožňují zasáhnout včas a efektivně v rámci preventivních opatření. Tyto preventivní opatření jsou pak nastavena na míru každému analyzovanému jedinci, dle genetických požadavků jeho organismu, tedy dle výsledků analýzy GenScan.

Analýzou genů lze zjistit informace nejen o chorobách, ale také o různých vlastnostech lidského organizmu. Mezi tyto vlastnosti patří například schopnost organizmu odbourávat škodlivé látky a alkohol, což souvisí se stárnutím a dispozicemi k rakovině. Testována je taktéž odolnost vůči viru HIV či vhodnost užívání náhradní hormonální terapie u žen. V neposlední řadě klient obdrží informaci, zda je pro něj vhodné pití kávy či je pro jeho organismus zatěžující.

Pro klienta je sestavena obsáhlá souhrnná zpráva, kde jsou uvedeny exaktní výsledky vyšetření důležitých DNA polymorfizmů. Součástí zprávy je i vysvětlení pojmů, metodický návod pro následný postup a stručné vysvětlení podstaty testovaných nemocí či jejich skupin.

Průběh komplexní genetické analýzy GenScan lze v několika krocích přiblížit následovně:
Prvním krokem je bezbolestný odběr vzorku DNA. Odběr se provádí speciálním tampónem určeným pro odběr genetického materiálu z povrchu sliznice v ústech. Poté je vzorek odeslán do laboratoře GHC Genetics, kde je z něho izolována DNA. Takto izolovaná DNA je podrobena komplexní genetické analýze. Její výsledky jsou vyhodnoceny a výstupy zaneseny do podrobné Zprávy o osobní genetické analýze. Závěrečná zpráva je předána klientovi buď přímo nebo prostřednictvím smluvního lékaře přibližně za 8 až 10 týdnů. Kompletní interpretace zprávy patří především do rukou lékaře a proto doporučujeme i absolvování vstupního pohovoru, stejně jako závěrečnou interpretaci výsledků lékařem či klinickým genetikem. Výsledky zprávy jsou však zpracovány takovým způsobem, že je srozumitelná i laické veřejnosti.

 

Co všechno GenScan analyzuje:

Pro klienta je sestavena Zpráva o osobní genetické analýze GenScan, ve které jsou uvedeny exaktní výsledky DNA vyšetření a výsledné zhodnocení genetických vloh k jednotlivým chorobám. Součástí zprávy jsou také popisy jednotlivých chorob a preventivní doporučení individuálně vhodná pro daného klienta.

Celkovou interpretaci zprávy by měli provádět především certifikovaní a smluvní lékaři společnosti GHC GENETICS nebo přímo lékaři kliniky GHC v Praze a další odborníci v oblasti prediktivní genetiky a preventivního lékařství.

Hypertenze

Arteriální hypertenze - krevní tlak vyšší než 140/90 mm Hg - patří mezi nejčastější onemocnění srdce a cévního oběhu, postihuje přibližně 20 až 30 procent dospělé populace. Hypertenze svými komplikacemi významně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost. Podle odhadů je až 25 procent úmrtí nad 40 let věku přímo nebo nepřímo způsobeno vysokým krevním tlakem. Pokud hypertenze není léčena, zvyšuje se riziko onemocnění srdce a cév včetně smrti na srdeční infarkt či mozkovou mrtvici.

Příznaky
Arteriální hypertenze nemá žádné charakteristické příznaky. Dlouho nemusíte o svém onemocnění vědět a vysoký krevní tlak je zjištěn náhodně nebo až v době komplikací. Někdy se mohou vyskytovat bolesti hlavy, únava, poruchy spánku. V pokročilých stádiích se objevují příznaky vyplývající z poškození jiných orgánů dlouho trvajícím vysokým krevním tlakem: dušnost, bolesti na hrudníku, infarkt myokardu, poruchy ledvin a zraku...

Příčiny
U tzv. primární hypertenze není příčina vzniku známá. Její riziko se zvyšuje u osob s nadváhou, při užívání většího množství soli, u alkoholiků, při nadměrné konzumaci kávy a čaje a u lidí trpících chronickým stresem.
Sekundární hypertenze je komplikací jiného známého onemocnění, může být způsobena např. podáním léků (kortikoidy, antikoncepční pilulky či steroidy), užíváním drog (např. kokain), těhotenstvím, orgánovými chorobami jako jsou zúžení aorty, chorobami ledvin a nadledvin, nádory mozku nebo poruchami spánku (obstrukční spánková apnoe) apod.

Prevence
K základům prevence zvýšeného krevního tlaku patří udržení normální tělesné váhy (index tělesné hmotnosti – BMI by se měl být do 25), snížení příjmu sodíku (soli), pohybová aktivita - minimálně půl hodiny pokud možno každý den např. rychlá chůze, snížení příjmu alkoholu, speciální potravinové doplňky individuálně doporučené lékařem a v neposlední řadě i změna jídelníčku (např. obohacení o nenasycené mastné kyseliny a omezení nasycených mastných kyselin).

Léčba
V případě sekundární hypertenze je nutné léčit i základní onemocnění. Při primární hypertenzi je důležité snížit příjem soli, omezit kouření a pití alkoholu, zvýšit tělesnou aktivitu a minimalizovat stres.
Pokud se režimovými opatřeními nepodaří výši krevního tlaku upravit do normy, nasazují se léky: diuretika, betablokátory, vazodilatátory, ACE inhibitory, alfablokátory, centrálně působící léky.

Cévní mozková příhoda

Mozková mrtvice je onemocnění, na které ročně umírá mnoho lidí. Po nemocech srdce a zhoubných nádorech se řadí v úmrtnosti na třetí místo. Zatímco ve většině vyspělých států byl v posledních deseti až dvaceti letech díky důsledné prevenci zaznamenán výrazný pokles úmrtnosti na centrální mozkové příhody, Česká republika stále mezi tyto země nepatří. S mozkovou příhodou se ročně potýká přibližně 30 000 obyvatel, 40% z nich na ni do jednoho roku umírá, téměř polovina zbylých je následně těžce invalidní.
Centrální mozková příhoda je definována jako rychle se rozvíjející porucha mozkových funkcí, zejména stranová porucha hybnosti nebo porucha smyslového vnímání přetrvávají déle než 24 hodin. Jejím podkladem je prasknutí nebo k ucpání některé z mozkových tepen, dochází k poškození mozkové tkáně tlakem krve z prasklé cévy nebo se jí nedostává životně důležitého kyslíku a živin.

Příznaky
Projevy mozkové příhody závisí na lokalizaci postižené oblasti mozku. Může se objevit porucha řeči, slabost nebo ochrnutí jedné poloviny těla. Časté jsou potíže s rovnováhou a koordinací, pády nebo dokonce ztráta vědomí, pocit mravenčení nebo mrtvění končetin, problémy s myšlením a zmateností. V nejtěžších případech dojde k těžké ztrátě vědomí, ochrnutí nebo i náhlému úmrtí. Vedle typického průběhu s jasně vyjádřenými příznaky může být neurologické postižení i lehké bez nápadnějších projevů. V případě krvácení do mozku k charakteristickým projevům patří důsledky zvýšeného nitrolebečního tlaku - bolest hlavy, zvracení a porucha vědomí.

Příčiny
Cévní mozková příhoda se podle typu postižení mozkových tepen dělí na dva základní druhy. Prvním z nich je tzv. ischemická mozková příhoda, při které dochází k nedostatečnému prokrvení mozku. Její nejčastější příčinou je zúžení až uzávěr tepen v důsledku kornatění (aterosklerózy). Ischémie odpovídá za 80% všech případů. Druhým mechanismem vzniku je krvácení do mozku. Příčinou je poškození mozkových tepen vysokým krevním tlakem nebo prasknutím vrozené výdutě cévy (aneurysmatu). V obou případech dojde k přerušení krevního zásobení těch oblastí mozku, které jsou ucpanou nebo krvácející tepnou zásobeny. Mozkové buňky do 4 minut vyčerpají své zásoby a začnou trpět akutním nedostatkem kyslíku a živin. V případě, že se nepodaří obnovit přísun krve s kyslíkem a živinami, buňky rychle odumírají.

Prevence
Při vyšším riziku cévní mozkové příhody je třeba zahájit preventivní opatření zejména pravidelnou kontrolu krevního tlaku, který snižujeme do optimálních hodnot. Významnou prevencí je dále omezení nebo přerušení kouření tabákových výrobků, cigaretový kouř cévy přímo zužuje a tím následně stoupá krevní tlak uvnitř mozku. Pravidelné cvičení posiluje srdce, krevní cirkulaci a pomáhá kontrolovat váhu, proto doporučujeme rychlou chůzi, plavání nebo jízdu na kole.
Pokud máme cukrovku, je naše riziko cévní mozkové příhody podstatně zvýšeno, snažíme se tedy o co nejlepší srovnání hladin krevního cukru. Vhodná strava a lékařem doporučené vhodně zvolené potravinové doplňky jsou dalšími možnostmi, jak podstatně riziko cévní mozkové příhody omezit.

Léčba Léčba pacienta po absolvované cévní mozkové příhodě by vždy měla být komplexní. Znamená to, že se na ní mají podílet lékař, zdravotní sestra, rehabilitační pracovníci, logoped, případně další specialisté. Pacienti s těžkou mozkovou příhodou popř. v bezvědomí jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče. Snažíme se odstranit příčinu poruchy a rychle obnovit adekvátní zásobování mozkové tkáně krví. Při nedostatečném prokvení podáváme léky sloužící k rozpouštějící krevních sraženin, v případě krvácení záleží na jeho umístění a rozsahu, některá se operují, některá se nechávají vstřebat. Nejdůležitější součástí léčby je rehabilitace s cílem obnovit duševní a fyzické funkce. Začíná se s ní v časných fázích rekonvalescence, k prvním opatřením patří polohování na lůžku a prevence ztuhnutí svalů. Následuje nácvik aktivního pohybu a procvičování běžných denních činností. Kromě pohybové rehabilitace se v případě poruch řeči provádí její nácvik pod vedením logopeda.





 


--------------------------------------------------------------------------------------